.

Nikdy sem nebyla dobrym řečníkem. Neumim vysvětlit nic. Většinou to vysvětluju, tak že se v tom ztratím po třetí větě nebo to vyzní úplně jinak než to bylo myšlený. A pravda, moje osobní věci nepatří sem. Patří konkrétním lidem. Nakonec vyhrál starej dobrej word a dopis o skoro 1300 slovech. Takhle psát věci do školy, tak končim ročníky s vyznamenáním. Psát mi jde líp než vysvětlovat, když sem byla malá a s mámou jsme se hádaly nechávala sem jí předtím než sem šla do školy na stole dopisy ve kterých sem se omlouvala. Vlastně zabíraly líp než osobní omluva z očí do očí.
To s čím sem si teď dala práci mě stálo dost přemýšlení (tak přesně tohle patří mezi ty věci, který divně vyznívají) a taky pár slz. Sem zvědavá,kdy přijde ten správnej čas věnovat těch 1300 slov do těch správnejch rukou. Možná to bude za rok, za tři. Možná zítra. Kdo ví.
Pište dopisy.Je to super.