Nikdy jsem nebyla schopná dodržovat cokoliv co jsem po sobě, kdy chtěla. Novoroční předsevzetí skončila úplně stejně rychle tak jako začala. Psaní,škola,fitko,golf. Ráda bych vyjmenovala alespoň jednu věc z toho, co jsem v předešlé větě napsala a zároveň čemu se z těch zmíněných věcí opravdu věnuju. Sad story,že ani jednomu se pořádně nevěnuju,co?
Docela často se mě lidé poslední dobou ptají na to,co chci dělat a jestli už mám naplánovanou trochu budoucnost. Když se zmínim o tom,že můj sen od osmé třídy je studovat žurnalistiku, většina z tázajících se lidí řekne nějakou nejapnou poznámku. Poté následuje věta:"...A píšeš?" ...Ne.
A jsme u toho. Nědělám absolutně nic pro svojí budoucnost. Tenhle blog měl být taky úplně o něčem jiném, stejně jsem skončila tam, kde jsem se nacházela v blogu předešlém a od čeho jsem utíkala. Vím,že nikdy nebude nic,jak člověk chce, ale tohle je zrovna jedna z hodně mála věcí u které bych si měla určovat,tak jak vlastně bude.
Nakonec se vydávám starou cestou a to mi ani zase tak nevadí,jako to, že se nedokážu řídit něčím,co si osobně zadám v hlavě.
Měla bych se sebou něco dělat,jinak můj sen zůstane pouhým snem a já se jednoho dne vzbudím,bude mi třicet pět,budu mít děti a podřadnou práci jen proto,že sem si ten sen nechala utéct a nic pro něj nedělala. Tohle se musí změnit. Jedna věc ze seznamu,pomalu a lehce postupovat k dalším a dalším bodům až se dostanu na konec a zjistím,že dokážu fungovat se všema položkama na něm zároveň, a že zvládnu všechno.
Je to vlastně všechno in progress.I když je 2013 jen číslo.
Žádné komentáře:
Okomentovat