The Tavern

    Long time no see. Proto jsem se rozhodla, že jak uvítat můj letní návrat lépe než recenzí. A nebyla bych to nejspíš já pokud by se tato recenze netýkala jídla.

    Pokud jste burgrový typ a vyhledáváte příjemné prostředí a výborné jídlo, nám spíše známé z fast foodů budete nejspíš překvapeni.

    The Tavern je rohová restaurace/bar nabízející celkem pestrý výběr burgerů. Nečekejte vlastně cokoliv jiného, co se neochomejtá kolem tohohle junk foodu.
 
     Cesta do Tavernu je možná dvěma směry. První pro nadšence pro turistiku a hory je ze zastávky tramvaje Husinecká, kde jezdí vlastně cokoliv jak z horního Žižkova, tak Hlavního nádraží. Do ulice Chopinova, kde se Tavern nachází je to pak tak kolem 12ti minut do kopce. Druhá možnost je z Jiřího z Poděbrad, kde je metro A a tramvaj č. 11. Když se prokličkujete žižkovskýma uličkama a projdete kolem Riegrových sadů na konci ulice na vás čeká tento rohový skvost v podobě tučné odměny.

    Otevírací doba je úterý od 17h a středa-sobota od dopoledne do večera.

    Mějte připravenou hotovost, protože zde bohužel neberou karty.

   Vnitřek je nekuřácký, ale na zahrádce si zapálit samozřejmě můžete.
 
    Když už dorazíte do cíle naleznete příjemnou a útulnou restauraci The Tavern. V létě si můžete sednout na zahrádku a pokud ještě není tak extra velké teplo jsou ochotni vám poskytnout deku.
    Menu je přehledné, celkem jednoduché a kdokoliv si vybere. První polovinu menu zdobí burgery a přílohy druhou polovinu alkoholické míchané drinky a i nealko.
    Čecha nejspíš zajímá jako první, co si dá k pití a většinou pivo. Točí se tu 11° Ježek, ale nabídnou vám i Plzeň. Kávu tu nehledejte, ale čaj vám samozřejmě udělají. 11°Ježek je tu za 36 Kč. Míchané alkoholické drinky se pohybují okolo 100 Kč.
    Dostáváme se k nejdůležitejší části a to samotnému jídlu. Výběr je dost bohatý, nečekejte tu něco jiného než burgery a hranolky.
    Ceny burgerů se pohybují od 125 Kč do 200 Kč. 115g čerstvého hovězího. Vegetarián má taky možnost si pochutnat, bohužel jen má výběr omezený, a to spinach bean. Pokud si k tomu dáte hranolky, doporučuju (pokud nejste velký jedlík) pokud nejste sám si je dát do dvojice. Hranolky dostanete, jak klasické tak i bramborové kořeněné mřížky a kořeněné kroužky. Vybrat si k nim můžete i druhy dipů, doporučuju se sušenými rajčaty. Pokud i tohle vám nestačí a máte chuť na sladkou tečku můžete vybírat z homemade cakes. Jejich cena je 30 Kč.
    Po objednání neuběhlo ani ne 10 minut a na stůl nám donesli všechno a s úsměvem. Takže za to určitě body plus.
    Co se týče obsluhy je opravdu taková jaká se píše i na tabulích. 100% friendly!

    Toalety jsou pro dámy menší, ale fajn. Pánové si můžou stěžovat na jeden pisoár a (jako můj jeden nejmenovaný vietnamský kamarád) že se zde nenachází zrcadlo.

   Za malé pivo, základní burger a hranolky zaplatíte 210 Kč. A to si myslim je dost příjemná cena na to, jak moc dobrý to je, a jak se z toho najíte na rok dopředu.

    Celkově dávám The Tavern 8 / 10 bodů.
    (bod dolů za to, že berou jen hotovost, a že cesta z husinecký je pro kuřáka asi největší výzva)

    The Tavern je perfektní místo s výhledem na ulici, kde se natáčel Vrchní prchní a Riegrovy sady. Super místo na odpolední oběd nebo příjemný drink k večeru s přáteli.

Webové stránky The Tavern ZDE

.

Nikdy sem nebyla dobrym řečníkem. Neumim vysvětlit nic. Většinou to vysvětluju, tak že se v tom ztratím po třetí větě nebo to vyzní úplně jinak než to bylo myšlený. A pravda, moje osobní věci nepatří sem. Patří konkrétním lidem. Nakonec vyhrál starej dobrej word a dopis o skoro 1300 slovech. Takhle psát věci do školy, tak končim ročníky s vyznamenáním. Psát mi jde líp než vysvětlovat, když sem byla malá a s mámou jsme se hádaly nechávala sem jí předtím než sem šla do školy na stole dopisy ve kterých sem se omlouvala. Vlastně zabíraly líp než osobní omluva z očí do očí.
To s čím sem si teď dala práci mě stálo dost přemýšlení (tak přesně tohle patří mezi ty věci, který divně vyznívají) a taky pár slz. Sem zvědavá,kdy přijde ten správnej čas věnovat těch 1300 slov do těch správnejch rukou. Možná to bude za rok, za tři. Možná zítra. Kdo ví.
Pište dopisy.Je to super.

2+0+1+3

Nikdy jsem nebyla schopná dodržovat cokoliv co jsem po sobě, kdy chtěla. Novoroční předsevzetí skončila úplně stejně rychle tak jako začala. Psaní,škola,fitko,golf. Ráda bych vyjmenovala alespoň jednu věc z toho, co jsem v předešlé větě napsala a zároveň čemu se z těch zmíněných věcí opravdu věnuju. Sad story,že ani jednomu se pořádně nevěnuju,co?
Docela často se mě lidé poslední dobou ptají na to,co chci dělat a jestli už mám naplánovanou trochu budoucnost. Když se zmínim o tom,že můj sen od osmé třídy je studovat žurnalistiku, většina z tázajících se lidí řekne nějakou nejapnou poznámku. Poté následuje věta:"...A píšeš?" ...Ne.
A jsme u toho. Nědělám absolutně nic pro svojí budoucnost. Tenhle blog měl být taky úplně o něčem jiném, stejně jsem skončila tam, kde jsem se nacházela v blogu předešlém a od čeho jsem utíkala. Vím,že nikdy nebude nic,jak člověk chce, ale tohle je zrovna jedna z hodně mála věcí u které bych si měla určovat,tak jak vlastně bude.
Nakonec se vydávám starou cestou a to mi ani zase tak nevadí,jako to, že se nedokážu řídit něčím,co si osobně zadám v hlavě.
Měla bych se sebou něco dělat,jinak můj sen zůstane pouhým snem a já se jednoho dne vzbudím,bude mi třicet pět,budu mít děti a podřadnou práci jen proto,že sem si ten sen nechala utéct a nic pro něj nedělala. Tohle se musí změnit. Jedna věc ze seznamu,pomalu a lehce postupovat k dalším a dalším bodům  až se dostanu na konec a zjistím,že dokážu fungovat se všema položkama na něm zároveň, a že zvládnu všechno.
Je to vlastně všechno in progress.I když je 2013 jen číslo.